Dobby je volný!

V práci jsem dala výpověď, včera byl můj poslední den. Někdy prostě musíte vyskočit z rozjetého kolotoče předtím, než se vám udělá úplně špatně. Já měla tu smůlu tady nastoupit do nešťastně rozjetých kolotočů hned dvakrát v jednom roce, ale říká se do třetice všeho dobrého, nebo ne? Dá se vůbec dneska najít takovej dreamjob? Já fakt doufám, že jo. Zatím mi začíná dovolená na neurčito.

A já si to užívám, byt voní cukrovím, zavírám se do své Vánoční bubliny, sháním anglické titulky ke všemožným českým pohádkám, a těším se, až za pár týdnů budu matlat salát a připravovat tu už druhou typicky českou štědrovečerní večeři. Teda až na toho kapra, Ronald všude nadšeně vypráví, jak si Češi o Vánocích do vany na týden pořizují nového domácího mazlíčka a čtyřiadvacátého se s ním loučí, než ho taťka několikrát picne klepáčkem na maso. No, tak to nebude.  Kromě toho, že kapra nejím nám k navození atmosféry z typické české rodiny chybí i ta vana. Navíc, jak znám svého muže, u nás bych to musela být určitě já, kdo toho kapra nakonec zabije.